Posezení u kávy

 

Kdo by to nemiloval? Ale jo, jsou i takoví, ale já a všichni kolem mě považují posezení u kávy za jednu z nejpříjemnějších činností. 

Každé ráno si s pár lidmi potvrzujeme, jak super je den začínající kávou. Pití kávy je nakažlivé i napohled. Stačí vidět někoho s kávou ve filmu a už jdu ke kávovaru – pokud je to do patnácti hodin.

Vzpomínám, jak úžasné chvíle na mateřské dovolené byly, když děti spaly a já si mohla vypít kávu. Vlastně od té doby to tak mám. Jak zavoní káva, znamená to pauzu. 

Všichni už máme automatické kávovary, kupujeme kávová zrna, vyznáme se. Někdo raději jen arabiku – já například, jiný má rád poměr víc arabiky, méně robusty. Dáváme se balíčky kávy jako dárky, kávu vozíme i z cest. 

Lidé kolem mě (i já) máme také kávovar na kapsle. I v nich se už vyznáme. Nechci tu dělat nikomu reklamu, ale máme – nejen já – už své značky. Tento kávovar vozíme na dovolené na chatě, já ho užívám na první ranní kávu, abych nebudila rodinu, automat je dost hlučný.

Samozřejmě všichni používáme napěňovače mléka, protože ne každý, který je součástí automatického kávovaru, mléko patřičně našlehá. Já miluji cappuccino, mléko mi nahradí „něco sladkého“ ke kávě. 

Dnes jsem si poseděla s kamarádkou v naší oblíbené kavárně Go Francin! Chodíme tam od té doby, kdy kavárna otevřela. Mají nejen kvalitní kávu, ale i skvělý výběr sladkého a slaného, velmi příjemný personál. Asi je to dobrý koncept, že se kavárna tak drží a je v ní stále plno. 

Dnes jsme si nedaly nic sladkého, volily jsme slané. Kamarádka chléb s avokádovou pomazánkou, já turecká vejce, protože o nich poslední dobou pořád čtu, hlavně na Instagramu, ale ještě nikdy jsem je neochutnala. Až dnes, protože v Go Francin podávají snídaně do půl čtvrté odpoledne. To nás pobavilo, když jsme se ptaly, zda si můžeme objednat něco ze snídaňového menu. 

Pokud někoho zajímá, co jsme probíraly, tak politiku. Obě ji sledujeme, obě jsme pracovaly před odchodem do penze jako novinářky. To jsme si notovaly, ale protože jsem se rozhodla dnes být pozitivní, nenapíšu, koho a jak jsme kritizovaly. 

Já jsem se předtím stavila v Obchodním centru Nový Smíchov v Luxoru a vyzvedla si novou knihu, na kterou se těším. Můžu si zkrátka dnes  zapsat, že jsem měla nádherný den. 

To mě přivedlo k malému kompromisu -a něco z toho, o čem jsme se bavily, prozradím. Lidé, kteří jen nadávají a nic jim není dobré, si neumí dělat malé radosti. Neumí si udělat čas ani na krátké posezení. Přitom sdílení takových chvil s lidmi, s nimiž je nám fajn, potvrzuje, že život je fajn, protože máme chuť si ho fajn s někým udělat. 

Už jen dodám, že kamarádka byla minulý týden na slavnostním obědě, kam ji pozval manžel k 50. výročí jejich soužití po svatbě. Není to nádhera?

Fotky: 1. Kávovar už je součástí mnoha domácností

2. Turecká vejce v Go Francin! byla vynikající