Volby skončily, vracím se ke svým dalším zálibám. Jednou z nich jsou knížky. Čtu hodně a ráda. I teď se mi občas přihodí, že si vypůjčím knihu v knihovně, a tak mě zaujme, že ji chci mít.
Asi před sedmi lety mě potomci přiměli přejít na elektronické knihy a koupili mi čtečku, jíž jsem se do té doby bránila tvrdíc, že není nad tištěnou knihu, která přece voní…
Přátelé, už dávno nevoní tiskařskou černí a vy to víte. A když má hodně stran, je těžká a nedá se číst v posteli a to já moc ráda. Zkuste nového Dana Browna Tajemství všech tajemství číst v posteli. No, pokud chcete posilovat, doporučuju. Nebo trilogii Kena Folleta Století. Každá kniha má tisíc stran. Tu jsem svého času, nemajíc ještě čtečku, četla v pdf na počítači.
Jednou mi při čtení spadla tlustá kniha na nos, málem mi ho zlomila.
Kdepak, už na čtečku nedám dopustit. Ale knihy jsou drahé a zrovna elektronické knihy se nedají půjčovat jako ty tištěné. A tak si častěji knihu, kterou chci číst, rezervuji v knihovně a koupí do čtečky jen tu, o níž vím, že ji budu číst dlouho a že s k ní budu chtít vracet. Třeba s knihou od Vojtěcha Boháče Všechny cesty vedou k válce. Původně jsem ji přečetla díky výpůjčce z knihovny, ale vloni jsem napsala Ježíškovi a už ji mám ve čtečce. Nebo Gentleman v Moskvě. Poprvé jsem ji četla vypůjčenou, podruhé jsem ji poslouchala jako audio a potřetí četla ve čtečce, prostě jsem usoudila, že toto je kniha, kterou musím vlastnit.
Zrovna tak Bílou vodu od Kateřiny Tučkové. A další a další. Oželím toho už spoustu, nebaví mě nakupování, je to jen nutnost, kterou odbývám online nákupy v Rohlíku, byt mám zařízený a věcí se spíš zbavuju. Děti mi říkají – mami, aby sis ani v důchodu nekoupila knížku!!!
Mají pravdu.
A tak, když zatoužím po tištěné – v případě, že elektronická není, nebo je drahá, což je poslední dobou častější případ, dokonce je někdy elektronická dražší než tištěná, jdu na Knihobot nebo Restorio a co chci, to seženu za poloviční cenu.
Měla jsem knihovny ve všech místnostech bytu i v kuchyni. Při pohledu na ně jsem jen přemýšlela, kolik peněz už mě stály. Začala jsem s nákupy snad v šestnácti letech. A pak se objevil Knihobot a já u něj prodala knih za 26 000 Kč. Některé totiž za tu dobu nabyly takovou cenu, že jsem tomu ani věřit nechtěla.
Tak dnes si jdu pro změnu knihu u nich vyzvednout. Tahle služba je geniální. Zbav se toho, co už nechceš, dostaneš zaplaceno a utrácej za to, co chceš. Můj předposlední úlovek z Knihobotu je životopis Willa Smithe nazvaný Will. Půjčila jsem si ji v knihovně. Opět pěkná bichle. Při čtení jsem pořád fotila stránky plné motivace a zajímavostí. No nic, do týdne jsem ji měla doma za poloviční cenu, přitom vypadá jak nová. A já si v ní můžu podtrhávat věty, listovat a stále se divit, jak je dobře napsaná.
Foto: 1. Poslední dvě knihy koupené tzv. z druhé ruky za méně než poloviční cenu
2. Jedna z mnoha ofocených stránek, než jsem si knihu Will koupila.
Žádné komentáře:
Okomentovat